neděle 9. září 2012



Restart...

.."kohouťáci" tady nedávno psali o tom, když na člověka padne blues a že to nemusí být ani z love...
..na mě padlo blues z love i z life naráz..
Marnost ze zvedání druhých..a potlačování sama sebe..



..náraz do zdi který bolel fest..a co včil a jak dál..



Kapesníky, prášky na ticho v hlavě...nic nepomáhalo..
Rez v duši a i jinde hm...


Jasněže když se sype, tak echt..do toho týdenní rekondiční pobyt s klienty..uf...
Už cestou na vlak jsem táhla hlavu za sebou a optimismus fakt ze mě ani nekapkal...
Nicméně..
Starosti, stres, nevyspání ale hlavně lidi, které mám fest ráda a pořád nějaká aktivita..to mě hodilo někam jinam. 
Mozek neměl šanci se prodrat k aktivině jiné než nutné  :o)
Po pár dnech mi došlo..že jsou myšlenky důležité, nedůležité a ty naprosto k ničemu...
..a pomalounku díky všemu a všem jsem se dostala někam jinam..teda spíš stojím u otevřených dveří, ploty kol kolem zbourány..zbývá bouchnout dveřma a vykročit...

Tak nějak mi ta kozénka připomněla můj několikaletý pohled ... zastíněný..


..a ty ploty..jako v mé duši a v hlavě ...



Hodně myslívám na pana Formánka a jeho úžasnou větu v Prsatém muži a zloději příběhů - že v desateru chybí jedenáctero - Miluj sám sebe!!
Tak jo...zkusím se mít ráda, odpustit...i sama sobě.. a posunout se..


Rekondiční pobyt je 7 dní na horách..procházky, menší tůrka aby ji klienti zvládli, bazén, masáž, solná jeskyně, výlety, exkurze, tanečky, soutěže, míčové hry, běhání, kreslení, tulení a papkání :o)
Pro mě hlavně focení, možnost se dívat jinýma očima..























Měla jsem možnost letos poprvé vyzkoušet thajskou masáž..
Hm..mě nikdá nějak zvlášť záda nebolela..no ale zas tohle je exotika..zkusím..
Uvítala mě malinká- nad můj pas sahající drobounká šikmooká holčina, usměvavá, milá..
a asi dvě tři minuty mlela něco anglicky a usmívala se, tak jsem se usmívala taky..skončila a zřejmě očekávala něco jako odpověď - já samože anglicky nehovořící tvor jsem vypotila pouze no english a ona dostala záchvat smíchu a řekla no czech..tak to jsme se už smály obě..
Nicméně díky bohu za ruce a nohy..
Pochopila jsem co po mě chce, svlíkla to, co chtěla a lehla tam kam mávla...
Vonělo to tam moc hezky, hrála hudba, svíčky..hezké tapety...jo..
Ležela jsem na břiše na takové matraci a cítila jsem, jak si kleká k mým nohám a představovala jsem si, jak zavřu oči a nechám se jemně masírovat...
NO..
Ta víla mi hupsla kolenama na lýtka a tak se prošmatlala až k lopatkám..
Ale nebolelo to zas až tak, to zas ne.
Pak mě namazala něčím "fuchlavým"- připomnělo to mi, ignorantovi, takovou tu vietnamskou mast, co štípe ..pálelo to, ale příjemně..
Pak se holčina do mě pustila pidlatýma, kostnatýma loktama a prodírala se až ke krku..na to jak byla malinká, měla obr sílu a místy jsem se modlila ať už je konec..
Ale hrdinsky jsem ani necekla..stejně by mi nerozumněla :o)
No, zkrátím to - vydržela jsem celou půlhodinu..ke konci to byla masáž v pololehu na zádech a ona klečíc za mou hlavou mě různě natahovala, opírajíc se patama o má záda..
Jako bonus namazání levandulovým olejíčkem- to bylo moc fajn, ale nepřerazil tu předešlou "vůni"..
Vyšla jsem ven a klučina, kterého jsem měla na starost a který je nevidomý se naklonil, pořádně nasál do nozder a kulantně se zeptal
- paní Danko, čím to jste cítit?
:o)
Kamarádka šla taky a angličtinu ovládajíc se i domluvila, nicméně když řekla, že jakože bolí..ona holčina jen Sorry dámo a přitlačila až křuplo a začala tiše zpívat..:o)
NO, nasmáli jsme se ten den..horší bylo ráno - ani jedna jsme se nedokázaly v pohodě dostat z postele a ten den jsem ani neplavala neb mě tlačila šňůrka od plavek, která se zavazuje kol krku..
Tolik Thajská masáž aneb - když ti nic není, na masáž nelez!!
( ..a o tom že jsem s nadšením dýchala seč to šlo v solné jeskyni a na druhý den pidlila pro antibiotika neb nosohltan to psychicky neustál - pomlčím...:o) )


 Tady výšlap na Ondřejník - nutila jsem klienty k fotce ve výskoku a oni mi to pak vrátili a jakože MUSÍTE taky paní Danko...
Moc se mi nechtělo, ale...tak jo...
Pamatuju si ten zlomek sekundy nahoře - výkřik, nadšení..
Tak nádech výdech..


Příprava..



Vzlet


Letím!!!!


HUGS drazí!!

a music :
Foo Fighters http://www.youtube.com/watch?v=TNwkN9vrUYY&feature=autoplay&list=AL94UKMTqg-9D99SDp5OjEH0oxvkroCMBW&playnext=9

.. a děkuju!!

( Bi ♥ )


...




7 komentářů:

  1. Ono to odrazení od dna vždycky přijde, někdy to trvá déle, někdy kratší dobu. Naštěstí máme v sobě nastavený jakýsi airbag, který ztlumí pád, když už je to moooc blbý.
    Neboj Dani, zas bude azurovo... :o)
    Užívej života, jsme tu jen jednou!
    J.=)

    OdpovědětVymazat
  2. Dani sice nevím o co jde, ale už jsi se odrazila..viz fotka :-), tak že už bude jen líp...taky asi budu muset skočit :-)..nějak se pořád nemůžu odrazit...

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Danuško, určitě ti drnčí v hlavě, jak na tebe často myslím.. Nebudu se pouštět do žádných úvah, jsi neskutečně silná a život ti nedal herdu poprvé. Pořád máš tři lidičky, pro které jsi neúžasnější máma na světě a spolu to zvládnete, o tom nepochybuji, ale taky vím, že se ze všeho musíš nejdřív vybabrat sama... a ta poslední fotka - vždyť už letíš! Jinak - popisek thajské masáže mě pobavil, alespoň už vím, co to obnáší (já blbka v tom názvu vždycky trošku "četla" něco jiného :-)). Fotky z pobytu jsou nádherné, nejvíc mě zaujala ta s dřevěnou figurkou (je to hrob J. Karafiáta a loutka je brouček ..?)a ta s pesanem (ty oči!). Měj krásné dny a drž se, HanaL.

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Dano, jsem ráda, že už je líp. Je to cítit z textu. Z Vašeho blogu vždycky sálal takový optimismus, ale jo všichni jsme jednou dole a jednou nahoře. Potíže s láskou hoďte za hlavu, chlapů je na světě hodně.....
    Lenka

    OdpovědětVymazat

  5. Dneska mě objal klient a říká..paní Danko, nebuďte smutná, já vás mám tak rád... a kýchl...
    ..ucho propláchnuto :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Bude to dobrý, fakt:o) Držím palec, ať je to brzy, upřímně řečeno myslím, že s tím propláchnutým uchem to půjde jako po másle...
    Mmch to tetování je čerstvé? V souvislosti s hlubokým nádechem a pořádným odrazem? Já si tak po jednom citovém extempore dala piercing do ruky. Asi aby se vyrovnala ta fyzická bolest té srdeční. Nevím, jestli to pomohlo, snad jen tolik, že šrámy na duši i dírka po piercingu jsou zaceleny, Jana poučena, těšíc se do dáli:o) Držte se!

    OdpovědětVymazat
  7. ..Jani..krásné psaní, obr dík!!!
    Tetování není čerstvé, ale fest souvisí..a jo, bylo to tehdá vyrovnání se se ztrátou..se ztrátou nenarozeného dítěte. Takhle je pořád se mnou..
    Dokonale popsáno vyrovnání bolestí!! ..mmch uvažuju nad dalším tetováním..třetím..aby se kruh uzavřel v mysli i na povrchu.
    Snažím se fest držet :o)
    Papa

    OdpovědětVymazat