neděle 23. září 2012


Jmenuji se Khan..

Film, na který jsem se chtěla podívat už dlouho, ale nějak nebyla nálada..
Mělo to tak být..
Popravdě ani nevím, co vlastně napsat..jak přiblížit tu hromadu emocí, co ve mě vyvolal..
(Tak trochu Forrest Gump po Indicku.)

Muž, trpící aspergerovým syndromem..
Jeho životní cesta od dětství s milující matkou, přes složitější vztah s bratrem, "zamilování se" do dívky, jejich manželství, teroristický útok 11.září 2001 a smrt dítěte, zaviněná rasovou nenávistí..
Místy jsem nevěděla, co si myslet - je to natolik silný film nebo citová slátanina..
Neřeším..protože mě dostala lidskost, zde dokonale ztvárněná..
Rysy jako čestnost, pravda, slib, víra...a obyčejný, dá se říci jednoduše vypadající člověk..
Mnohokrát jsem brečela...prostě mě ta opravdovost člověka..no, vlastně jeho duše..dostala..
Nebudu hodnotit uměleckou hodnotu díla..není důležitá..pro mě teda tady zrovna ne.
Mmch super výkon hlavního hrdiny!





Rozhodně doporučuju shlédnout..a pak mít prostor to vše vstřebat..

Music jsem pro teď hledala dlouho...
The Pretty Recykless:
http://www.youtube.com/watch?v=M7hXGyRWayM

HUGS všem!

... 


3 komentáře:

  1. Tak tehle film jsem viděla.
    Ale jen zhruba do půlky, do incidentu na fotbalovém hřišti. Pak jsem to musela vypnout. Dál to prostě nešlo...
    Říkala jsem si, že se na něj dodívám v létě, ale ňák na to nebyla nálada. I tak jsem o něm velmi přemýšlela.
    Príma den pod sluncem,
    J.=)

    OdpovědětVymazat
  2. Ještě jsem ho neviděla, píšeš o něm tak, že jsem docela zvědavá...
    Moc zdravím, Danuško.
    Helena

    OdpovědětVymazat
  3. Tak já to asi neuvidím, smutné filmy si s přibývajícím věkem nějak nemám sílu dobrovolně pustit.Asi nějaká sebeobrana. Naposledy jsem probulila celé "Lidice". Radši si večer zalezu do postele s nějakým romantickým brakem a u toho spokojeně usnu. Hezký zbytek neděle!
    Lenka

    OdpovědětVymazat